Obrázková knížka pro rodiče a jejich malé děti
„Jsem život, který chce žít
uprostřed života, který chce žít.“
(Albert Schweitzer)
Příběh namalovaného panáčka, který touží poznat svět a pátrá po své identitě, vznikl proto, abychom si my velcí mohli se svým malým potomkem povídat. Spolu s panáčkem se na jeho pouti potkáme s obrázkem kytky, se Sluncem, s obrázkem Země, se zvířaty, s lidmi... a tak se postupně dozvíme, kdo je kdo. Panáček ale nutně potřebuje vědět, kdo je on sám, jak právě on do toho světa patří. A tak budeme společně pátrat, jak k sobě my všichni patříme, jak spolu navzájem souvisíme — jaké je naše místo v souvislostech světa.
Cesta, cestička je takové malé tázání po člověku, po jeho cestách rozumu a srdce.
Pro koho a proč vznikla tato kniha?
…a taková je…
Už sám nápad poskytnout v této připravované knize „raně školnímu“ zvídavému dítěti elementární sumu informací o světě — a zároveň mu umožnit iniciální orientaci ve světě hodnot, hledat a poprvé zakótovávat jeho pozici v lidském společenství — považuji za velmi šťastný a zejména v současné době mimořádně potřebný.
Myslím, že by tahle knížka měla patřit do základní výbavy těch rodin, v nichž rodiče ještě úplně nerezignovali na zaujatý rozhovor se svými malými potomky, dokážou si najít na ně čas, nenechají je na pospas tuctové a bezvýběrové zábavní mediální kultuře, myslí tedy na jejich budoucnost, a to nejen ve smyslu vnějšího úspěchu a společenské kariéry…
/z recenze Rudolfa Matyse, spisovatele a literárního kritika/
Čí?
Odkudpak vedeš?
A kam?
A kudy?
A proč vlastně?
Veronice, Martinovi,
malé Kristýnce a ještě menšímu Ogínkovi
a všem zvídavým dětem,
které se ptaly, ptají a budou ptát…
a taky nám, rodičům,
kteří budeme svým bystrým dětem odpovídat.
